Péče o své okolí.

THE URGE 3/4

​

Když dva dělají totéž, není to totéž. O tom se můžete přesvědčit díky letošní festivalové linii pohybového projektu oceňované choreografky Ceren Oran The Urge. Uvedeme ho totiž hned čtyřikrát, ale pokaždé v jiné podobě!   

​

Ve středu 4. 10. vystoupí se svým nastudováním na porubském Alšově náměstí čeští perfomeři, ve čtvrtek 5. 10. svou originální verzi v Dolních Vítkovicích předvede původní německé obsazení, ve kterém tento projekt v roce 2021 vznikl a právě v pátek 6. 10. slovenští tanečníci a The Urge ovládnou Jiráskovo náměstí. Všechny tři skupiny pak společně vystoupí v sobotu v podvečer před Forem Karolina v společném projektu The Urge Grows a ukážou divákům fascinující, nakažlivou a inspirující sílu spolupráce a sdílení!

​

​

Tento projekt začal vznikat již v roce 2020 v Německu během koronavirového lockdownu. Vychází proto z tehdy velmi aktuální (ale věčné) vnitřní touhy performerů zůstat v pohybu, v kontaktu a nepřestávat tvořit. Díky MOVE Ostrava a festivalu Tanečno se The Urge rozrostlo i do Čech a na Slovensko vznikla mezinárodní spolupráce, jejímž výsledkem je tato energetická performance pro veřejný prostor. 

​

The Urge původně čerpalo inspiraci z frustrujícího zážitku rok a půl travjící pandemie a odloučení, které transformuje na něco vitální a v tom nejlepším slova smyslu nakažlivé – ve sdílení radosti, energie a fascinaci pohybem v přímém kontaktu s diváky ve veřejném prostoru. 

​

Choreografie Ceren Oran kombinuje energií nabité, synchronní taneční pasáže s improvizovanými sóly. Jejich dynamiku a měnící se rytmus celého díla pak určuje pulzující elektronická hudba a živá improvizáce saxofonisty.  

​

„Tančit ve veřejném prostoru pro mě znamená zbavit se pohodlného divadelního prostředí, jít s kůží na trh a oslovit především ty potenciální diváky, kteří by jinak na současný tanec v žádném případě nepřišli. Věřím ve fascinující, nakažlivou a inspirující sílu současného tance a jsem hluboce přesvědčená, že tanec má být dostupný pro každého – kdykoli a kdekoli.“  (Ceren Oran)